Veškeré objednávky stále expedujeme a doručujeme druhý pracovní den až k Vašim dveřím.

Znáte všechny velikonoční tradice?

Velikonoce jsou od nepaměti spojené s vítáním jara a nového ročního cyklu. Jedná se zároveň o jakousi oslavu života a víry, která s námi byla ještě před příchodem křesťanství. V dnešní době ale jen málo lidí ví, proč se velikonoční svátky slaví a jak vypadaly původní tradice.


POLOZAPOMENUTÁ HISTORIE VELIKONOČNÍCH SVÁTKŮ

Než se začneme bavit o konkrétních tradicích, určitě bychom měli zmínit tyto svátky v souvislosti s křesťanstvím. Pro křesťany totiž Velikonoce znamenají vzkříšení Ježíše Krista. Svátkům předchází takzvaná postní doba, která trvá čtyřicet dní a začíná Popeleční středou (letos 26.2.2020). V tento den si věřící kreslí na čelo kříž z popelce, který znázorňuje smrtelnost a pomíjivost lidského bytí. S příchodem posledních dnů před Velikonocemi si na Velký pátek připomínají oběť, kterou přinesl Ježíš Kristus. Bílá sobota vybízí k modlení nad Kristovým hrobem a Neděle zmrtvýchvstání Krista oslavuje jeho návrat.

TRADICE NA ZELENÝ ČTVRTEK

  • Na Zelený čtvrtek lidé vstávali velmi brzy, aby se mohli omýt čerstvou rosou, která podle tradic činila člověka odolnějším proti nemocem.
  • Součástí ranního rituálu bylo modlení, kterého se zúčastnila celá rodina.
  • Ženy ještě před východem slunce zametaly domy a smetí odnášely na křižovatky, aby se v domě nedržely blechy.
  • Ten, kdo stihl sníst před východem slunce namazaný chléb s medem, byl chráněn proti hmyzu a uštknutí hada.
  • Na některých místech se házel do studny chléb s medem, aby se v ní i nadále držela voda.
  • Odpoledne se výjimečně nepracovalo a pekly se jidáše.
  • V tento den zvoní naposledy zvony a pak utichají až do Bílé soboty (do té doby jsou nahrazeny řehtačkami).
  • Mnoho lidí při posledním zazvonění zvonu zacinkalo i penězi, aby se jich doma drželo požehnaně.

TRADICE NA VELKÝ PÁTEK

  • Na Velký pátek se lidé scházeli ke zvláštní bohoslužbě za ukřižovaného Ježíše Krista, který podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne.
  • Bylo zakázáno cokoliv půjčovat, protože se věřilo, že by danou věc mohl někdo uřknout.
  • Nepralo se prádlo a nepracovalo se.

TRADICE NA BÍLOU SOBOTU

  • Na Bílou sobotu se neslaví mše svatá ani žádné další svátosti (kromě pomazání nemocných a svátosti smíření).
  • Na některých místech se dávaly za trám od domu uhlíky, aby je chránily před požárem.
  • Sobota byla jakousi velkou přípravou na vzkříšení Krista, a tak se hlavně uklízelo a bílilo povlečení.
  • Pekly se velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí nebo se vázaly březové metličky a zdobila se vajíčka.

TRADICE NA VELIKONOČNÍ NEDĚLI

  • Vše vyvrcholilo Velikonoční nedělí neboli „dnem Páně“.
  • V tento den hospodář obdaroval kusem mazancem, vejcem a vínem svá pole, zahradu a studni, aby byla dobrá úroda, voda i dostatek ovoce.
  • Posvěcovaly se velikonoční pokrmy (mazanec, beránek, vejce, chleba a víno) a každá návštěva dostala z každého kousek.

TRADICE NA VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ

  • Tento den následuje po Božím hodu a patří hlavně k světským oslavám, které částečně navazují na pohanské zvyky a tradice spojené s příchodem jara.
  • V tento den šlehají chlapci dívky pomlázkou z toho důvodu, aby zůstaly krásné, zdravé a veselé po celý rok. Na oplátku jim děvčata dávají kraslice s vejcem uvnitř (vyfouklá vajíčka slouží pouze k dekoraci).
  • Určitě jste si všimli, že na některých pomlázkách jsou pentličky. Těmi dívky dávaly najevo své city ke koledníkům (červené znamenaly lásku, modrou naději, žluté odmítnutí a zelené sympatie).
  • K obědu se tradičně podával například pečený králík nebo jehně, z vajec se dělaly omelety, pomazánky nebo nádivky.